|
|
Srovnání právní úpravy státního občanství České republiky a Ukrajiny v období samostatné státnosti
Veretelnyk, Iegor ; Uhl, Pavel (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
1 Srovnání právní úpravy státního občanství České republiky a Ukrajiny v období samostatné státnosti Abstrakt Tato diplomová práce má za cíl blíže se podívat na fenomén státního občanství prizmatem státoobčanské úpravy dvou mladých států s různou právní kontunuitou a historií, České republiky a Ukrajiny. Státní občanství je dynamický pojem procházející proměnou současně s proměnou lidské společnosti a jejích hodnot obecně a právní kultury konkrétně. Proměnu tohoto fenoménu si lze zobecněně představit na dichotomické škále "státní moc - jednotlivec", kdy se v souvislosti mimo jiné s mezinárodním právem a konkrétně doktrínou lidských práv se pojetí občanství ve většině států čím dál blíží pólu jednotlivec, kdy přestává být suverénní doménou státní diskrece a neomezené státní moci, ale začíná být nazíráno jako lidské právo, nebo dokonce svobodná volba jednotlivce. Hlavním cílem práce bylo jednak zjistit, zda oba zkoumané státy se svou státoobčanskou úpravou také přiblížily tomuto pojetí, a jednak zjistit, nakolik je současná česká a ukrajinská právní úprava státního občanství zformována, resp. ovlivněna předchozími právními úpravami platnými na území obou států v různých časových obdobích. Závěrem práce je, že oba relativně mladé státy udělaly během své 30leté existence veliké kroky vstříc vnímání státního...
|
|
|
Téma občanství ve výuce Občanské výchovy a Základů společenských věd
STRNAD, Ladislav
Práce se týká tématu občanství ve výuce předmětů Občanská výchovy a Základy společenských věd. Skládá se ze dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická se zabývá institutem občanství a vývojem státního občanství na území České republiky, a to ve spojení s historickým vývojem naší republiky od roku 1918 do současnosti. Praktická část obsahuje výukové aktivity zaměřené na pochopení institutu občanství a na změny v nabývání a pozbývání československého, nyní českého občanství.
|
|
|
Nabývání a pozbývání občanství Evropské unie
Spousta, Pavel ; Navrátil, Petr (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá nabýváním a pozbýváním občanství Evropské unie ve vazbě na nabývání či pozbývání státního občanství. Po stručném vymezení institutu občanství Unie, jeho historického vývoje, obsahu a postavení v současném unijním právu a institutu státního občanství, a to jak v národním, tak mezinárodním kontextu, se práce zaměřuje na významné odlišnosti v úpravě nabývání a pozbývání unijního občanství v právních řádech členských států. Nejprve práce upozorňuje na pravomoc členských států regulovat osobní působnost unijního občanství, dále analyzuje právní úpravu naturalizace ve vybraných členských státech a konečně upozorňuje na unijní přesah tzv. prodeje státního občanství skrze investiční programy. Současně je věnována pozornost národním úpravám pozbývání státní občanství, s cílem upozornit na aspekty, které mohou být vzhledem k pozbytí občanství Unie problematické. Po analýze úpravy nabývání a pozbývání unijního občanství na úrovni členských států se práce soustředí na zkoumání limitů, kterými výkon výlučné kompetence členských států, pokud jde o stanovení podmínek nabývání a pozbývání státního (a současně unijního) občanství, reguluje právo Evropské unie. Za tímto účelem práce poskytuje přehled relevantní linie judikatury Soudního dvora, které se kompetencí členských států v...
|
|
|
Narození dítěte - rituály, zvyky
Hokeová, Lucie ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje narození dítěte v české rodině a společnosti v devadesátých letech dvacátého století a na počátku století dvacátého prvního. Jednotlivé kapitoly a podkapitoly nás provádějí obdobími souvisejícími s narozením a zabývají se rituály, zvyky a úkony, které se váží k příchodu nového života na svět. Práce je rozdělena do třech hlavních oblastí, a to těhotenství, porod a šestinedělí. V části těhotenství se podíváme, jak se čekání na nový život odráží v jazyce, pověrách a různých praktikách a jaké nezbytnosti je třeba vykonat před narozením dítěte, především se zaměříme na výběr jména a příjmení. Do této části byla zařazena i kapitola pojednávající o preferenci pohlaví dítěte a hodnotách, které česká společnost s dítětem spojuje. Ve druhé části porod se podíváme na vnímání porodu jako bolesti, na jeho průběh a na první úkony, které jsou nutné po narození vykonat. Byly sem zařazeny i kapitoly o mateřství, otcovství a rodině, neboť narození zakládá nový, celoživotní vztah dítě a rodiče. V poslední části šestinedělí se zaměříme na vytváření sociální identity dítěte, na vymezení novorozence jako právního subjektu a na rituály, které zařazují dítě do společenství obce a církve, tedy na vítání občánků a na křest. Klíčová slova: těhotenství, pověry, jméno, příjmení, porod, rodný...
|
|
|
Přípustnost souběžného výkonu cizího občanství vedle českého podle české právní úpravy
Emmert, František ; Balaš, Vladimír (oponent) ; Hofmannová, Mahulena (oponent)
Práce obsahuje komentovaný přehled vývoje české právní úpravy státního občanství od roku 1811 po rok 2010. Zvláštní důraz je kladen na přípustnost legálního výkonu cizího občanství vedle českého podle právní úpravy platné na území českých zemí v jednotlivých historických obdobích (rakousko-uherském, prvorepublikovém, za komunistického režimu a po roce 1990). Součástí práce je také expozice do obecné problematiky státního a dvojího občanství. Hlavním výstupem je jmenování situací, ve kterých je výkon vícenásobného občanství podle současné právní úpravy přípustný a legální.
|
|
|
Vývoj institutu státního občanství na území dnešní České republiky a recentní stav
Hřebejk, Jiří ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Hofmannová, Helena (oponent) ; Svatoň, Jan (oponent)
Práce na téma "Vývoj institutu státního občanství na území dnešní České republiky a recentní stav" pojednává o teoretickém pojetí institutu státního občanství, o obsahu tohoto pojmu, o historickém vzniku předobrazu dnešního státního občanství v antice a na území dnešní České republiky, jeho zakotvení nejprve v předpisech soukromého práva a jeho postupný přerod na veřejnoprávní institut. Práce je genezí ústavní a zákonné úpravy v Československu v letech 1918 až 1992, v České republice jako subjektu československé federace v letech 1969 až 1992 a poté ve svrchované České republice od roku 1993 do současnosti. Práce rovněž poukazuje na mezinárodní smluvní úpravu institutu státního občanství, které je sice výrazem svrchovanosti státu, ale multilaterálními mezinárodními smlouvami státy vytváří sjednocující platformu tohoto institutu zejména v rámci Evropy. Opominuta není ani soudní judikatura, zejména Ústavního soudu České republiky vztahující se k obsahu a výkladu institutu státního občanství v zákonodárství České republiky.
|
|
|
Státní občanství v rozhodovací praxi
Vasilieva, Yanina ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
73 Abstrakt Tato práce si klade za cíl popsat a analyzovat institut státního občanství z teoretického i praktického hlediska. Co se týče teoretické roviny, komplexně rozebírám pojem státní občanství a vymezuju jeho jednotlivé pojmové znaky. V první kapitole se též zabývám další definicí, jíž je státní příslušnost, která je daleko širší. Za pomocí tohoto pojmu odlišuji dvě základní roviny státního občanství, a to rovinu vertikální a horizontální. Vertikální rovinu nazýváme tzv. funkční občanství, neboť se jedná o vztahy mezi státem a jednotlivcem. Na druhou stranu rovina horizontální popisuje vztahy mezi jednotlivými občany daného státu. Můžeme jej označit jako jakési pojítko mezi občany, které jim umožňuje vytvořit společenství, založené na vzájemné sounáležitosti a solidaritě. Tímto plynule přicházím k významu státního občanství, které je z pozice fyzické osoby zvláštním statusem, který jí odlišuje od ostatních osob, pobývajících na území států. Vůči svým občanům má stát povinnosti, kterých se nemůže zprostit, zejména povinnost tzv. zvláštního zacházení. Dále se zabývám historickým vývojem státního občanství na území dnešní ČR od vzniku samostatného Československa v roce 1918 (kapitola 2). Tuto kapitolu považuji za důležitou také proto, že polistopadová judikatura správních soudů navázala na...
|
|
|
Zamítnutí žádosti o udělení státního občanství ČR z důvodu ohrožení bezpečnosti
Hlubučková, Kristýna ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Uhl, Pavel (oponent)
Zamítnutí žádosti o udělení státního občanství ČR z důvodu ohrožení bezpečnosti Abstrakt Tato diplomová práce se zaměřuje na rozbor menšinového názoru, který se zakládá na tezi, že omezení procesních práv žadatelů o státní občanství, kterým byla žádost zamítnuta z důvodu ohrožení bezpečnosti, není plně v souladu s principem proporcionality a právem na spravedlivý proces. Při posuzování, zda byl zachován princip proporcionality se vychází z porovnávání hodnoty bezpečnosti státu a potenciálního zásahu do základních práv a svobod žadatelů. Dále se tato diplomová práce věnuje postupu ministerstva vnitra ČR při posuzování stanovisek zpravodajských služeb ČR a Policie a ČR a roli Ústavního soudu ČR a veřejného ochránce práv v procesu přezkoumávání potenciálního zásahu do (základních) práv a svobod žadatelů o státní občanství. Pro účely rozboru výše nastíněných výroků je použita především judikatura Ústavního soudu ČR k ustanovením § 22 odst.3 a § 26 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky, a důvodová zpráva k tomuto zákonu. Své místo mají však i studie akademiků - například JUDr. Miluše Kindlové M.Jur., PhD. Závěrem diplomové práce je, že omezení procesních práv žadatelů představuje mimo jiné absence přístupu k odůvodnění jejich zamítnuté žádosti a dále existující soudní výluka. Práce...
|
|
|
Státní občanství a sport
Straková, Bára ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
1 Abstrakt Státní občanství ve sportu Hlavním cílem této práce je posouzení významu státního občanství ve světě sportu v současné době s ohledem na stále vzrůstající počet mezinárodních přestupů a navazující možní propojení státního občanství se sportovní příslušností. Zároveň se snažím zodpovědět na otázku, zda je možné v této sféře docílit určité komplexní úpravy v rámci sportovního světa. Práce čerpá jak z mezinárodních smluv, tak z pramenů národních vnitrostátních úprav a práva evropského. Zároveň jelikož velká část této práce je ovlivněna lex sportiva, stává se i to nedílnou součástí zpracovaných zdrojů. V první a druhé kapitole se zabývám pojmy státního občanství a naturalizace, které rozebírám hlavně ve světle mezinárodních smluv, mezinárodních obyčejů a dostupné judikatury. Tyto údaje doplňuji poznatky z vnitrostátních úprav, které mají pro úpravu státního občanství velký význam. V následujícím textu analyzuji především pomocí judikatury Mezinárodní sportovní arbitráže a odborných článků koncept sportovní příslušnosti, a to hlavně jeho obsah a význam ať už obecně či v rámci této práce. V páté kapitole se dostávám k propojení obou předmětných pojmů a uvádím jejich rozdíly a vzájemné vztahy podložené poznatky, které jsem shromáždila v předchozích kapitolách. V tomto případě mi opět byla oporou...
|
|
|
Demografické chování vietnamské populace v České republice
Nemec, David ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Demografické chování vietnamské populace v České republice Abstrakt Vietnamci žijí na území Česka již mnoho let a v současnosti zde běžně potkáváme jejich několikáté generace. Vedle Ukrajinců a Slováků tvoří třetí nejpočetnější skupinu cizinců v Česku. Přestože jsou dnes Vietnamci nedílnou a běžnou součástí obyvatelstva Česka, dosud jim nebyla věnována příliš velká demografická pozornost vycházející z celostátních datových zdrojů. Předložená diplomová práce se soustřeďuje právě na demografické otázky vietnamské menšiny. V práci jsou diskutovány demografické rozdíly mezi českým a vietnamským obyvatelstvem žijícím v Česku. Práce nabízí vybrané demografické charakteristiky, jejichž prostřednictvím jsou analyzovány demografické disparity mezi oběma částmi populace. Teoretická část práce je v úvodu věnována nejprve samotné legislativní problematice termínů, mezi něž patří státní občanství, národnost a mateřský jazyk, neboť je zde velice důležité správné pochopení a rozlišování zmíněných pojmů, především pak pro analytickou část práce. Jednotlivé termíny jsou v úvodu vždy definovány a patřičně popsány, čímž jsou mezi nimi nastíněny rozdíly a vysvětleny významy. Větší pozornost je soustředěna na institut státní občanství, neboť analytická část práce vychází především z tohoto termínu. V teoretické části práce je...
|
host ::
RSS.